Dámy a pánové, je-li léto, natož slunné léto ve Valticích, není divu, že se do tohoto kouzelného města vonícího vínem slétají múzy.

Úvodní slovo z vernisáže k výstavě „OBRAZY, SOCHY, PLASTIKY" (8.7.2012)

Dámy a pánové, je-li léto, natož slunné léto ve Valticích, není divu, že se do tohoto kouzelného města vonícího vínem slétají múzy. Odněkud, snad z oken barokního zámku zazní podmanivá hudba a někde ve tmě sklepení zajiskří bílé v pohárku. Není divu, že se zde na začátku měsíce července setkala skupina umělců. Keramici a malíři. Staří dobří známí, převážně dřevní členové Sdružení keramiků Brno. Co je spojuje, to je snaha a puzení ke tvorbě. Udělat dobré dílo. Zda je to umění, to nechávají na posouzení jiným. A tak začneme od Karla Ševčíka, který se dnes presentuje nikoli v rozměrnými keramickými objekty, ale vybranou kolekcí kachlů a figurálních plastik. Jeho Tři grácie v plavkách se po požití dobrého valtického vína metamorfují v subtilní lahvoženy. Nebo ženoláhve? Protipólem jeho úsměvných plastik jsou ploché kachle. Ty ve mně na první pohled evokují grafické listy či malby. Vše jako chvála kamenině. Jaromír Kotisa nechal doma v Lulči pospávat své lehce podroušené svaté. Programově je zaměnil za sevřenou kolekci keramických kachlů a kruhových terčů. Asi hledá tajemství ve vyváženosti formy, tichu hladin temných lahvových zelení v protipólu s hravostí usměvavých počitadel a kompozic připomínající neznámé deskové hry či barevné mikrokosmy. S citem se zde presentuje menší abstraktní kompozice Quirina Jedličky a zesubtilní kolekce Petrových (Jedlička) pláten na nás zadumavě hledí ženy. Nemusí to být právě grácie, aby nás okouzlily svojí decentní barevností a skicovitým náznakem. Kamsi zmizela hýřivá až expresivní barevnost a zdá se, že i Jedličkův Eros se drobátko zklidnil. Jako host se představuje Jana Ševčíková svými dvěma obrazy. Je zřejmé, že svoji cestu hledá. A to systematicky s ženskou hravostí.

Naše výstava je doplněna prodejní výstavou užité keramiky, kameniny a porcelánu, z dílen Vladimíra Groha aYasuyoNishida, bratrů Dana a Nikoly Seko, Radky Linhartové, Prokopa Veselého, manželů Petry a Lubomíra Hluštíkových, Kláry Adamové, Jana Jánského, Karla Frantela a Boba Jakeše.

Končím, neboť je léto a slunce rozpálilo jižní Moravu jako rošt keramické pece. Je čas pozvednout číši a popřát vystavujícím autorům spoustu tvůrčí energie a inspirace. Ať múzy i nadále přilétají na parapety oken jejich ateliérů. Zároveň mi dovolte, jako samozvanému kmotru nově otevřené galerie, abych jí popřál pěkné výstavy a vnímavé diváky.

Děkuji Vám za pozornost.

PhDr. Karel Křivánek

Fotografie z akce naleznete zde