Birdwatching

  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6

KAPLE SV. HUBERTA – OD ANTICKÉ BOHYNĚ KE KŘESŤANSKÉMU SVĚTCI

Ilustrace:
Radek Steska

ing. Petr Omelka   

Tato kaple je nejmladším lichtenštejnským „dítětem“ mezi salety. Nechal ji postavit v roce 1846 kníže Alois II z Lichtenštejna na počest sv. Hubertovi, patronu všech myslivců a loveckých psů. Ale ne vždy byla tomuto světci věnována patřičná úcta. Lovci mívali raději bohyni Dianu, které dokonce věnovali„chrám“ nedaleko Valtic. Diana milovala lov a navíc to byla krásná žena.

Kdysi, na jednom z pravidelných honů, byl les, jako zakletý. Ani Diana nedokázala pomoci k dobrému úlovku a vypadalo to, že se lovci vrátí domů s prázdnou. Tehdy si kníže vzpomenul na sv. Huberta, sestoupil z koně, poklekl a poprosil o pomoc. Jako zázrakem se za okamžik objevil na blízké mýtině nádherný jelen. Kníže ho skolil a prestiž lovu tak byla zachráněna. Jako poděkování pak na této mýtině nechal vystavět lesní kapli a antickou bohyni tak od té doby nahradil svatý muž.

Kapli navrhl architekt Georg Wingelmüller a k jeho mistrovskému dílu se váže další legenda. Vypráví o tom, že si architekt dlouho nevěděl rady, jakou podobu by měla socha sv. Huberta mít. Termín dokončení stavby se blížil a kníže začínal být netrpělivý. Nakonec se Wingelmüller rozhodl vtisknout do tváře Huberta své vlastní rysy. Tvrdí se, že to udělal z úcty ke stavbě. Možná chtěl naopak jen více zdůraznit svoji tvůrčí roli.

A je tady i ještě něco navíc. Na pilířích kaple v novogotickém stylu jsou kamenické značky, které mají být skrytou šifrou, jejíž rozluštění povede k objevení pokladu, ukrytého někde ve stavbě. Romantičtí Lichtenštejnové možná do jednoho ze sloupů něco ukryli, ale jestli je to skutečně poklad, tak to se dozví jen ten, kdo odhalí tajemství symbolů vytesaných do kamene.