První informaci o podniku pochází z roku 1902, kdy měl v té době v dnešní obci Bulhary jistý pan Václav Josef Czapka společně s panem Janem Gaidoschem, majitelem hostince v Lednici, kruhovou cihelnu se 14 komorovou kruhovou pecí typu „Hoffmann“. V roce 1925 bylo v moderní (ale stále ruční) cihelně...
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
Posledním, nejmodernějším a nejdéle fungujícím podnikem v obci Bulhary byla tzv. cihelna Josefa Langera. Letopočet 1928 je tedy možné považovat za reálný rok vzniku či spíše počátek modernizace bývalé Folkovy cihelny, která měla vzniknout...
Další kruhová cihelna pravděpodobně vznikla v roce 1911 na silnice vedoucí směrem na Nejdek a Lednici. Majiteli byli František Jeřábek z Lednice, Antonín Reichl a jeho syn – hospodský Jan Reichl a místní obchodník Josef König. Se stavbou podniku se mělo začít již v roce 1909, ale...
Obecní cihelna v Dolních Dunajovicích (německy Unter Tannowitz, panství Drnholec, měla být (i) v roce 1910 v provozu a v roce 1935 v ní pracovalo 10 dělníků. Jelikož nám však podstatná část informací o historii podniku chybí, vzniká tak prostor pro různé ale bohužel málo podložené teorie. Jednou z nich je, že cihelna vznikla...
Jak uvádí autor Rudolfa Kryčera, v Dolních Věstonicích (německy Unter Wisternitz, panství Mikulov, okr. Břeclav) naopak k roku 1820 zmizela palírna a „teletinec“, za to se tu objevila drábovna a přibyla obecní cihelna, ve které se ale cihly pálily jen podle potřeby. Podle informací ze živnostenského rejstříku...
Jiný obsah mají tři dopisy k poválečné historii Krebsovy (častěji po válce psán jako Kreps), cihelny v Drnholci (německy Dürnholz, panství Drnholec, okr. Břeclav). Předválečný majitel Bedřich (Fridrich) Krebs, narozen v roce 1872 v Drnholci, je spojován s místním podnikem kolem roku 1903. Právě v tomto roce dostal od živnostenského úřadu povolení...
Jelikož byl Drnholec centrem stejnojmenného panství, nacházela se zde i panská cihelna s polní pecí žárovou (Feldofen; cihly s kolky HD – Herrschaft či Hof Dürnholz), která přešla nejpozději...
Z listu, který byl vypracován v Horních Věstonicích (německy Ober Wisternitz, panství Mikulov, dnes okr. Břeclav) dne 28. června roku 1827 vyplývá, že v daném roce proběhla obnova (spíše výstavba) místní cihelny (cihelné pece) zednickým mistrem Antonem...
Liechtensteinská knížecí cihelna existovala v Lednici již před rokem 1789, poněvadž z tohoto roku pochází jedna z nejstarších kolorovaných map obce a je zakreslen na začátku městečka, po levé straně při příjezdu z nedalekých Valtic. Nejstarší zmínky...
Dochované účty městečka Lednice nabízejí částečný přehled o provozu, přesněji výrobě cihel v místní cihelně přibližně z let 1838-1875. Jak píše Witzany v knize Die Markgemeinde Eisgrub:
Jediné informace, které potvrzují existenci podniku pana Viléma (Wilhelma) Lampla jsou obsaženy v knize Michala Witzanyho, a dále jsou to hmotné prameny, tj. samotné cihly s logem majitele WL (př. WIIL). Jak uvádí Witzany...
V dopise s datem 4. března roku 1824 žádala obec Perná (německy Bergen, panství Mikulov, okr. Břeclav) vrchnostenský úřad v Mikulově o možnost vybudovat v obci cihelnou pec. Mezi podepsanými jsou uvedena jména jako Paul Krumpschmid – rychtář, Joseph Zimmer - starší, Joseph Hoffmann – horní mistr, Johann Weil (?) či Georg Wolf. Obci bylo...
Přílohy: logo cihel
Jedna z cihelen v Pohořelicích (německy Pohrlitz, panství Židlochovice, okr. Brno-venkov) patřila, podle informací z adresářů z let 1924 a 1931, Simonu Dukesovi - původem z obce Šumice. O kruhovce je známo pouze to, že se nacházela za městem směrem na Branišovice (jde o zarostlé místo přímo u hráze mezi Pohořelickým...